Brněnští augustiniáni 19. století: úvahy o kráse a umění

Roku 1884 zemřel G. J. Mendel. Rekviem na jeho zádušní mši dirigoval tehdy třicetiletý Leoš Janáček, který během studií v Brně pobýval v klášteře pod patronátem skladatele Pavla Křížkovského. Pavel Křížkovský byl z chudých poměrů vyslán na studia díky otci Leoše Janáčka, který rozpoznal jeho hudební talent.

Po smrti opata Cyrila Nappa, pod jehož vedením zažíval brněnský augustiniánský klášter velký rozkvět, se opatem stal právě Mendel, pro kterého před svým odjezdem do Ameriky hlasoval také F. M. Klácel. Ten Mendelovi předal péči o klášterní zahradu, ve které prováděl své slavné pokusy s hrachem a jestřábníkem. Bez nadsázky lze říct, že světové osobnosti Brna se svého času setkávaly na jedné chodbě.

Ačkoliv se Mendelovo přírodovědné zkoumání stalo symbolem starobrněnských augustiniánů, bylo vědecké zaměření mnoha jeho spolubratrů orientováno spíše na humanitní vědy a umění. Jejich teoretická zkoumání i umělecká díla představuje výstava „Brněnští augustiniáni 19. století: úvahy o kráse a umění“.

Výstava je výsledkem grantového projektu „Brněnští augustiniáni 19. století: úvahy o kráse a umění“ MUNI/FF-DEAN/0130/2021.